Vladimír Malík je kontrabasista symfonického orchestru FOK Praha a s Rumburským komorním orchestrem vystupoval přibližně od roku 1995 do roku 2002. Při jedné z jeho návštěv jsem mu položil několik otázek…

Co si myslíte o výběru skladeb, se kterými RKO vystupuje?
Domnívám se, že jsou citlivě vybírány jak s ohledem na právě probíhající výročí skladatelů, tak i technické možnosti interpretů. Jejich provedení ale bývá na docela solidní úrovni, kdy můžeme obdivovat hráčskou zdatnost i těch nejmladších členů orchestru.

Jak hodnotíte spolupráci Rumburského komorního orchestru s dětským pěveckým sborem zdejší Základní školy?
Tuto spolupráci, myslím, uvítají obě strany, protože jim umožní seznámit se s novým repertoárem a obohatí je o další nové zkušenosti v souhře. Tato společná vystoupení jsou vždy vřele vítána posluchači.

Rozdíl mezi Rumburským komorním orchestrem a FOK Praha je značný. Zkuste ale porovnat atmosféru a tvůrčí prostředí obou hudebních těles.
S Rumburským komorním orchestrem spolupracuji rád, protože se zde setkávám s entuziasmem a nadšením ze společného muzicírování a krásnou tvůrčí atmosférou plnou radosti z každého připravovaného koncertu. Naproti tomu FOK, to je taková „továrna na hudbu.“ Čtyři zkoušky, generálka, koncert a tak je to týden co týden. Z té řady koncertů pak zpravidla vyčnívají jen ty, kde se setkáváme s vynikajícími sólisty či dirigenty a tak dochází k vzájemné inspiraci a nezapomenutelným uměleckým zážitkům.

Co si myslíte o sólistech, kteří s Rumburským komorním orchestrem vystupují a o práci dirigenta Rumburského komorního orchestru Miroslava Lošťáka?
Práce dirigenta Rumburského komorního orchestru Mirko Lošťáka si velmi vážím a skláním se v úctě před jeho houževnatostí, trpělivostí a elánem, s jakým připravuje tyto koncerty. Poděkování patří jistě také sólistům, kteří obětavě spolupracují s Rumburským komorním orchestrem. Svým účinkováním se významně podílejí nejen na zpestření programu tamních koncertů, ale především na zvyšování celkové umělecké úrovně Rumburského komorního orchestru.

G. Ph. Haendel (1685–1759 ) 250 let výročí úmrtí,
J. Haydn (1732–1809 ) 200 let výročí úmrtí,
J. Strauss (1825–1899) 110 let výročí úmrtí,
B, Martinů (1890–1959 ) 50 let výročí úmrtí,
J. Kř. Vaňhal (1739–1813 ) 270 let výročí narození,
J. Zach (1699–1773 ) 310 let výročí narození,
Fr. I. Tůma (1704–1774) 305 let výročí narození
a další.

Rumburský komorní orchestr přichystal na první letošní jarní neděli, 22. března 2009, koncert k výročí těchto komponistů. Koncert se z důvodu rekonstrukce auly rumburského gymnázia koná v aule Základní školy Tyršova v obvyklém čase a to od 17:00 hodin. Jako sólisté večera se představí

Dana Langerová (zpěv)
Kateřina Valešová (flétna)
Anna Košťučenková (klavír)
Roman Lošťák (housle)
Patrik Engler (fagot)

Program koncertu

1/ František Ignác Tůma: Partita pro orchestr č.IX, tři části

2/ Jan Zach: Koncert pro flétnu a orchestr, 2. a 3. část

3/ Jan Křtitel Vaňhal: Koncert pro fagot a orchestr, 1. část

4/ Bohuslav Martinů: Písně pro soprán: Koníčky na ouhoře, Prosba, Touha

– přestávka –

5/ Georg Friedrich Haendel: Lascia ch´io pianga (árie pro soprán)

6/ Joseph Haydn: Klavírní koncert D dur, 1. část

7/ Georg Friedrich Haendel: Josua (árie pro soprán)

8/ Joseph Haydn: Houslový koncert G dur, 1. část

9/ Johann Strauss: Valčík pro orchestr

Průvodní slovo: Josef Eder

V březnu roku 1963 stálo u samotného zrodu orchestru, kromě Miroslava Lošťáka, i několik nadšenců a milovníků hudby. Nejdříve to byli jen učitelé hudby z LŠU v Rumburku, ale brzy se přidávali další hudebníci z celého Šluknovského výběžku. Hráli zde vedle sebe lékaři, učitelé, inženýři i studenti. A již od prvopočátku si RKO zakládal na vysoké umělecké úrovni.

S postupem času bylo nutné myslet i na budoucnost orchestru, a tak Miroslav Lošťák založil dětský houslový sbor při tehdejší LŠU v Rumburku, aby z nejlepších hráčů mohl doplňovat rumburský komorní. A tato náročná práce měla úspěch. Tehdejší žáci, dnes již padesátníci, hrají v orchestru stále. Kromě toho devatenáct z Lošťákových žáků vystudovalo konzervatoř a dnes jsou z nich vynikající hudebníci nebo pedagogové. Na různých koncertech provázel několik let RKO i ženský pěvecký soubor, který Miroslav Lošťák založil a pět let vedl.

A kdo se vlastně pod zkratkou RKO skrývá? Umělecký vedoucí a dirigent Miroslav Lošťák, stálí členové – Miroslav Kacafírek, MUDr. Englerová s manželem, Jana Lošťáková se synem Romanem, Jiří Ježek, Daniela a Astrid Schnittnerovi, Jan Klempíř, Zuzana Rusínová, Daniela Jónová, Petr Bydžovský, Jaroslav Kavan, Kateřina Podzimková a Denisa Englerová; hosté – Milan Koršo, Vít Jánoš se synem, Jiřina Kasalová s dcerou Soňou, Jarmila Šenová, Veronika Opluštilová, člen orchestru FOK Vladimír Malík, profesor hudební konzervatoře v Roudnici nad Labem Bohuslav Močuba, Jiří Pankartek a Josef Lhotský.

Bohužel, někteří od orchestru odešli na věky. Na ně jejich dirigent stále s láskou vzpomíná – pan Zdenek Lukeš, Bedřich Jiřička, Oldřich Arazim a profesor Theodor Vtípil.

Josef Eder, Helena Menšíková a Gabriela Doušová
Převzato z Rumburských novin (6/2003)

II. housle
Helga Klinarová
Ing. Luděk Pištěk
Jan Klempíř
Daniela Votavová
Ing. Lucie Bílková
Jiří Vrána
Jitka Slaninová

Viola
Igor Heinz
Astrid Schnittnerová
Zdeněk Kraus

Violoncello
Pavlína Marcínová
Petr Bydžovský

Kontrabas
Denisa Englerová
Petr Hudák

Fagot
Patrik Engler

Klarinet
Pavel Zelenka

Flétna
Kateřina Valešová

Violy
Berger Jan
Cirgl Jaroslav
Heinz Igor
Jiřička Bedřich
Schnittnerová Astrid
Neumann Jaroslav, MUDr.
Paulus Walter
Stredák Adolf

Violoncella
Bouček Walter
Cvachová – Englerová Markéta, MUDr.
Knap Josef
Kofer Josef, MUDr.
Lukeš Zdeněk
Weisová – Lošťáková Alena

Kontrabass
Kníže Ferdinand

Flétny
Karhánková Kateřina
Koštířová Michaela
Ondráček Jaroslav, PhDr.

Zobcové flétny
Schnittnerová Astrid
Zelenka Pavel

Klarinety
Synovec Jan
Dudáček Jaroslav
Šíp Josef
Škvára Jaroslav

Hoboj
Šíp Josef
Bösrová Alena

Lesní roh
Mníšek Miroslav, Ing.

Tympány
Honzík Oldřich
Tůma Václav

Klavír – cembalo
Ansorgová Helena
Chmelová Věra
Ježek Jiří
Mjachká Naděžda
Plisková Zdeňka
Trejbal Antonín
Tůmová Jana
Válková Dagmar

Harfa
Weisová – Lošťáková Alena
Průvodní slovo:
Fiala Josef
Menšíková Helena
Mráz Vlastislav, PhDr.
Vtípil Theodor

Kvartet během svého působení změnil celkem třikrát své obsazení.

Původní obsazení:
Miroslav Lošťák (prim)
Oldřich Arazim (sekund)
Bedřich Jiřička (viola)
Zdeněk Lukeš (violoncello)

Ve druhém obsazení hrál violoncello Josef Knap a třetí obsazení se už obešlo bez Miroslava Lošťáka. Vypadalo takto: Oldřich Arazim (prim), Jaroslav Kavan (sekund), Bedřich Jiřička (viola) a Zdeněk Lukeš (violoncello).

Okamžitě po zániku kvarteta v roce 1983 Miroslav Lošťák založil komorní trio. Opět jej tvořili hráči RKO – Miroslav Lošťák (housle), Bedřich Jiřička (viola), Zdeněk Lukeš (violoncello) a hráli především Beethovenovy tria. Je tedy znát, že uměleckému vedoucímu nešlo jen o orchestrální tvorbu, nýbrž o muzicírování a hudbu jako takovou.

Smyčcový kvartet (1969)

Rumburský komorní orchestr vznikl v roce 1963 poté, co přišel do Rumburku z mostecké, tehdy ještě lidové školy umění Miroslav Lošťák. Věnoval se pedagogické činnosti a pět let řídil Mostecký komorní orchestr, který založil ve spolupráci s Osvětovou besedou v Mostě. Podobnou instituci oslovil i v Rumburku. Dnešní Dům kultury, tehdy Klub pracujících ROH mu v době, kdy Rumburský komorní orchestr zakládal, mnoho pomohl. Tamní lidé obstarali notové pulty a často i notové materiály. Hudebníky si ovšem Miroslav Lošťák musel sehnat sám.

V Rumburku, ani v jeho širokém okolí, žádné podobné těleso nebylo, a tak se zakladatel informoval, zjistil jména hudebníků z nejbližších obcí, navštěvoval je a zval je na první zkoušku, která se konala 20. března 1963 v Lidové škole umění v Rumburku. Po zjištění technické úrovně jednotlivých hudebníků, která byla podle zakladatele na vysoké úrovni, začal orchestr studovat Sinfonii A dur Jana Zacha, které se často přezdívá “Kvartetní”, a Malou noční hudbu Wolfganga Amadea Mozarta.

Původní obsazení orchestru vypadalo následovně:

I. a II. housle
Lošťák Miroslav
Hák Zdeněk
Rein Alfred
Šimůnek Jaroslav
Titěra Vlastimil
MUDr. Zrnéčko Zdeněk

Violy:
Cirgl Jaroslav
Paulus Walter

Violoncella:
MUDr. Kofer Jaroslav
Lukeš Zdeněk
Weissová Alena

Kontrabas:
Kníže Ferdinand

Klavír:
Plisková Zdenka

První koncert RKO se konal 29. června 1963 a o průvodní slovo se zasloužil PhDr. Vlastislav Mráz (farář Českobratrské církve husitské, později ředitel Domu kultury v Rumburku), který provázel posluchače na koncertech RKO přibližně do roku 1970. Jelikož v té době orchestr nedisponoval dostačujícím počtem hudebníků a hlavně houslistů, pozval M. Lošťák některé členy z Mosteckého komorního orchestru. V té době jej stále řídil, což znamenalo dojíždět na zkoušky do Mostu každých čtrnáct dní.

Pozváni byli:
Ibl Rudolf – housle
Kučera Milan – housle
Novák Jaroslav – housle
Zima Bohumír – housle
Vála Drahoslav – viola
Janovský Jaroslav – violoncello
Zimová Marta – klavír

Program prvního koncertu Rumburského komorního orchestru:
A. Corelli – La Folia (Miroslav Lošťák – housle, Zdenka Plisková – klavír)
V. Samartini – Sonata (Jaroslav Janovský – violoncello, Marta Zimová – klavír)
W. A. Mozart – Divertimento pro klavír a smyčcový orchestr (Zdenka Plisková – klavír)
J. Zach – Sinfonia in A
W. A. Mozart – Malá noční hudba

Počátky působení orchestru

I přes velmi dobrou úroveň hráčů, která se rychle zvyšovala, bylo nutné soustředit se na zcela základní věci jako dynamiku, vedení jednotlivých hlasů a na techniku jak pravé, tak levé ruky.

V letech 1963 až 1966 orchestr nastudoval mnoho skladeb a začal vystupovat v celém Šluknovském výběžku i v jeho okolí. Například v České Kamenici, ve Šluknově, Jiříkově, v Krásné Lípě, v Děčíně a dokonce i v sousedním NDR. První koncert za hranicemi tehdejšího Československa se uskutečnil v roce 1966 v německém Neugersdorfu. Repertoár orchestru v té době vypadal následovně:

Výběr:
J. Haydn – Divertimento F dur, Koncert pro violoncello a orchestr D dur
J. Kř. Tolar – Balleti
J. V. Stamic – Orchestrální trio D dur, Koncert pro flétnu a orchestr
G. Ph. Händel – Varhanní koncert F dur, Árie z oper (výběr)
J. Zach – Sinfonia in A
V. Pichl – Houslový koncert D dur
J. B. Foerster – Dva valčíky pro smyčce
W. A. Mozart – Malá noční hudba

Velmi zajímavý byl postup studování skladeb. Podle dirigenta dostali všichni členové nejprve notové party k domácí přípravě. Někteří vyspělejší žáci lidové školy umění, kteří byli také členy orchestru, studovali party přímo na hodině houslí se svými učiteli. Následovala dělená zkouška a poté zkouška celého orchestru, přičemž se vždy nejprve cvičila nejtěžší místa skladby a velmi se dbalo na shodnost smyků a prstokladu.

V roce 1964 vystoupila s Rumburským komorním orchestrem sólistka Národního divadla v Praze Dr. Libuše Salabová. Rumburskému publiku s velkým úspěchem přednesla výběr z oper G. Ph. Händla. Rok poté si s RKO zahrál flétnový koncert Jana Václava Stamice i Václav Žilka, profesor pražské a plzeňské konzervatoře. Sami tedy vidíme, že již od počátku s orchestrem vystupovali mimo jiné i přední čeští hudebníci.

Zajímavá je skutečnost týkající se vánočních koncertů, které se staly již tradicí a jednou z nejnavštěvovanějších vánočních akcí v celém Šluknovském výběžku. Program prvního vánočního koncertu byl připraven v prosinci 1968, ale z politických důvodů musel orchestr vystoupit až v lednu následujícího roku. V sedmdesátých letech už bylo orchestru umožněno vystupovat v prosinci a tak se této bohulibé činnosti – tradičním vánočním koncertům věnuje již jednatřicet let.

V roce 1969 vzniklo smyčcové kvarteto složené ze členů orchestru, které v Rumburku působilo až do roku 1983. Vystoupilo celkem dvaašedesátkrát a to jak na koncertech RKO, tak i samostatně. Nastudovalo kvartety klasicistních mistrů (Haydn, Mozart, Beethoven), ale i kvartet Antonína Dvořáka F dur „Americký“ a Smyčcový kvartet Es dur Františka Kramáře.

Kvartet během svého působení změnil celkem třikrát své obsazení.
Původní obsazení: Miroslav Lošťák (prim), Oldřich Arazim (sekund), Bedřich Jiřička (viola), Zdeněk Lukeš (violoncello).

Ve druhém obsazení hrál violoncello Josef Knap a třetí obsazení se už obešlo bez Miroslava Lošťáka. Vypadalo takto: Oldřich Arazim (prim), Jaroslav Kavan (sekund), Bedřich Jiřička (viola) a Zdeněk Lukeš (violoncello).

Okamžitě po zániku kvarteta v roce 1983 Miroslav Lošťák založil komorní trio. Opět jej tvořili hráči RKO – Miroslav Lošťák (housle), Bedřich Jiřička (viola), Zdeněk Lukeš (violoncello) a hráli především Beethovenovy tria.

Smyčcový kvartet (1969)

10. výročí Rumburského komorního orchestru

V místním tisku se na jaře roku 1973 objevovaly titulky Hrají všude, Muzikantské jubileum, Kterýpak Čech by hudbu neměl rád, Jubileum dobré hudby apod. Uvedu zde alespoň část článku, který vyšel 20. února 1973 ve Varnsdorfském Hlasu severu.

Kdo prochází kteroukoliv středu od páté hodiny odpoledne až do devíti večer křižovatku u lidové školy umění v Rumburku a zaposplouchá se na okamžik do tónů, vycházejících z prvního patra této budovy, řekne si možná, že tam nahoře si někdo pouští gramofon. Corelliho, Händla, Haydna, a Mozarta či Stamice, Čajkovského a Glinku. Po chvilce však i náhodný chodec přijde na svůj omyl: tam nahoře se totiž zkouší nota za notou nejkrásnější skvosty hudebního umění.

Bezmála patnáct nadšenců od osmnácti do šedesáti let ze všech koutů šluknovského výběžku se pravidelně jednou za týden schází v LŠU pod vedením uměleckého šéfa orchestru, učitele houslí M. Lošťáka a nacvičují už deset let programy, jimiž obohacují všechny kulturní i politické akce v Rumburku, Varnsdorfu i jinde. Poctivou dřinou, úsilím dělat dobrou hudbu, stal se z nich sehraný kolektiv, který na loňské kvalifikační přehrávce dosáhl vysokého ocenění. Svými 90 procenty se prakticky přiblížil k té „laťce“, kterou v současné době tvoří nejpřednější české komorní orchestry.

Článek dále zmiňuje skutečnost, že členové orchestru vystupují všude zdarma a pozastavuje se nad tím, že si dokonce sami hradí i dopravu. Tak je tomu ostatně dodnes. Členové RKO hrají ve svém volném čase a bez jakéhokoliv honoráře.

Také v Rumburských novinách ze 14. června 1973 děkuje jeden z posluchačů za krásnou hudbu plnou elánu a radosti. Přeje mnoho dalších desítek let sice náročné, ale zato krásné kumštýřské práce.

První desetiletí práce završil RKO slavnostním koncertem 22. května 1973 v aule rumburského gymnázia, kde ostatně dodnes pravidelně vystupuje. Za dobu existence orchestru se jednalo již o 47. celovečerní koncert, na kterém mimo jiné zazněla Suita pro smyčce Stanislava Jelínka, která byla orchestru věnována.

První autorský koncert se datuje do roku 1973 a veřejnosti zde byla představena díla Jana Zdeňka Bartoše. V osmdesátých letech se již RKO více specializuje na tento druh koncertů a zaznívají různá díla velkých mistrů a to nejen barokních a klasicistních.

27. listopadu 1980 se uskutečnil další autorský koncert Jana Zdeňka Bartoše kde zazněl mimo jiné i smyčcový kvartet č.1.
20. listopadu 1982 – Stanislav Jelínek
27. březen 1985 – J. S. Bach (300. výročí narození)
28. březen 1985 – G. Ph. Händel (300. výročí narození) a J. Mysliveček (250. výročí narození)
15. červen 1987 – První autorský koncert Miroslava Lošťáka
21. říjen 1987 – W. A. Mozart – Ukázky z opery Don Giovanni (200. výročí premiéry)
3. červen 1991 – W. A. Mozart
19. březen 1997 – F. Schubert a J. Brahms

Autorské koncerty jistě byly a jsou zajímavým zpestřením pravidelného vystupování RKO, jakými jsou jarní a vánoční koncerty. V současné době chystá RKO autorský koncert Zdeňka Fibicha a Johana Sebastiana Bacha.

Konzervatoř Teplice, ZUŠ Rumburk

Již v osmdesátých letech začala spolupráce s posluchači teplické konzervatoře a s vojenskou konzervatoří v Roudnici nad Labem. Od počátku devadesátých let je koncertním mistrem RKO pplk. Milan Koršo, profesor roudnické konzervatoře, který se třikrát představil rumburskému publiku i jako dirigent. Umělecký vedoucí orchestru Miroslav Lošťák zval několikrát posluchače obou konzervatoří, aby pak s orchestrem vystupovali buď jako sólisté, nebo jako hosté v orchestru. Momentálně tvoří konkrétně studenti teplické konzervatoře téměř čtvrtinu orchestru. Další výplní jsou ovšem i zdatnější žáci ZUŠ Rumburk, které si Miroslav Lošťák spolu se svou ženou Janou vychovávají. Několikrát dokonce vystupoval s orchestrem i dětský houslový soubor ZUŠ Rumburk, rovněž pod vedením rodiny Lošťákových. O dorost orchestru je tedy – zdá se, postaráno.

Rumburský komorní orchestr v roce 1978

Premiéry skladeb, výchovné koncerty

Především severočeským hudebním skladatelům premiéroval RKO jejich skladby. Někteří dokonce, jako například bývalý profesor teplické konzervatoře PhDr. Jan Bůžek, nabízejí orchestru své skladby dodnes. A dirigent? S velkou radostí je přijímá a poctivě nastuduje.

22. května 1973 byla v Rumburku poprvé uvedena již výše zmíněná skladba Stanislava Jelínka Suita pro smyčce.
20. prosince 1973 – Miroslav Lošťák – Serenáda pro smyčce
19. prosince 1984 – Igor Heinz – Moravské vánoční pastorely
16. prosince 1985 – Jan Bůžek – Lidové písně z Ústecka a Roudnicka pro ženský pěvecký sbor a orchestr, Sinfonia facile pro smyčcový orchestr
16. prosince 1986 – Miroslav Lošťák – České pastorely pro ženský sbor a smyčce
13. března 1988 – Jan Bůžek – Divertimento pro smyčce a klavír (skladba byla orchestru dedikována)
17. června 1993 – Fr. Kuhlau v úpravě Václava Bůžka – Koncertino pro klavír a smyčce

V polovině let osmdesátých začal RKO s další produkcí. Objížděl základní školy v celém výběžku a hrál nejen pro radost. Členové orchestru představovali žákům své nástroje, hráli ukázky i celé skladby a dirigent potom žákům ukazoval, jak se s takovým orchestrem pracuje. Práce velmi užitečná a záslužná – jen podotýkám, že opět zcela zdarma.

Seznam škol, kde RKO vystupoval:

Základní školy
Dolní Křečany
Dolní Podluží
Jiříkov
Mikulášovice
Šluknov
Velký Šenov
Varnsdorf
Rumburk – Jiříkovská, Tyršova, U Nemocnice

Gymnázia
Rumburk
Varnsdorf

Střední zdravotnická škola Rumburk

V době největšího rozkvětu RKO založil a dále vedl Miroslav Lošťák v roce 1982 ženský komorní pěvecký sbor, který vystupoval pravidelně s orchestrem na jarních a vánočních koncertech. Sbor zkoušel každý týden, přičemž zkoušky probíhaly zvlášť (tedy bez RKO), což značí další zátěž pro Miroslava Lošťáka.

Bohumila Šimonová, členka pěveckého sboru, vzpomíná v almanachu RKO: „V letech 1983 – 88 spoluúčinkoval s Rumburským komorním orchestrem Ženský pěvecký sbor, založený Miroslavem Lošťákem. Ten jej po pěti letech předal do odborných rukou Dany Langerové, ale po jejím odchodu do Prahy se sbor rozpadl. Přesto na dobu své existence nezapomínají ani členky sboru, ani členové komorního orchestru. I když ve svém repertoáru měl sbor jednodušší tříhlasé písně, byl zpestřením vystoupení komorního orchestru a oboustranná spolupráce přinášela všem hodně radosti. V roce 1987 dosáhl sbor úspěchu i v krajské soutěži pěveckých sborů – umístil se v bronzovém pásmu“.

20. výročí Rumburského komorního orchestru

Dne 19. prosince 1983 se v Rumburku uskutečnil vánoční koncert u příležitosti dvacátého výročí RKO. Vystoupila Marie Pochopová, a přednesla Árie z opery Orpheus a Elena a Paride Christopha Willibalda Glucka. Dalšími sólisty v programu byli Jaroslav Janovský (violoncello) a Jan Voděra (kytara), kteři zahráli Koncert pro kytaru, violoncello a orchestr Antonia Vivaldiho a Helga Zavacká spolu s Miroslavem Lošťákem připravili Koncert pro dvoje housle a orchestr a-moll rovněž od Antonia Vivaldiho.

29. a 30. listopadu roku 1984 se konala v Novém Boru Krajská přehlídka komorní a symfonické hudby, kde se RKO umístil ve stříbrném pásmu. Vystoupil se skladbou Balleti Jana Křtitele Tolara, dále přednesl Grave a Ciaconu od E. F. Dall´ Abaca a houslový dvojkoncert a moll Antonia Vivaldiho.
 

Diplom pro RKO za umístění ve stříbrném pásmu

25. výročí Rumburského komorního orchestru

V roce 1988 oslavil RKO čtvrtstoletí své existence. V neděli 13. března se za krásného jarního počasí uskutečnil slavnostní koncert k tomuto výročí. Orchestru tentokráte nestačila aula rumburského gymnázia a tak vystoupil ve velkém sále Domu kultury. Sólistkou večera se stala Dagmar Platilová, která početnému publiku zahrála nejprve Koncert pro harfu a komorní orchestr G. Ph. Händela, poté Dva tance pro harfu a orchestr C. Debussyho a po přestávce ještě Vltavu, z cyklu symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany, v úpravě pro sólovou harfu. V průběhu večera dále zazněla Partita pro smyčce a klavír Jana Bůžka, Tarantella ze Smyčcové serenády Miroslava Lošťáka, Andante a Scherzo ze Smyčcové suity Leoše Janáčka.

Rumburský komorní orchestr v roce 1987

Národní festival neprofesionálních komorních a symfonických těles

Na počest 30. výročí založení Rumburského komorního orchestru se ARTAMA Praha spolu s Ministerstvem kultury ČR a UNESCO rozhodla uspořádat slavnostní festivalový koncert v Rumburku. Koncert se konal 18. října 1993 v aule rumburského gymnázia v rámci Národního festivalu neprofesionálních komorních a symfonických těles, kde spolu s RKO vystoupilo Děčínské barokní kvarteto a soubor Musica Quinta Essentia. V podání Děčínského barokního kvarteta zazněli skladby G. B. Pergolesiho, Josefa Antonína Plánického a Jiřího Berkovce. Soubor Musica Quinta Essentia přednesl mimo jiné Concerto grosso C dur F. S. Geminianiho a Rumburský komorní orchestr vystoupil se Sinfonii in C Václava Vodičky a s Orchestrálním triem D dur, č. 4, Jana Václava Stamice.

Pro velký úspěch se Národní festival neprofesionálních komorních a symfonických těles konal v roce 1998 po druhé. Tentokráte nejen u příležitosti 35. výročí Rumburského komorního orchestru, ale také v rámci oslav 700 let města Rumburku. Z pověření ministerstva kultury ČR převzalo nad akcí záštitu Město Rumburk a Okresní úřad Děčín. Koncert se uskutečnil tentokráte na jaře, v neděli 15. března 1998. Účinkovalo Lhotecké kvarteto Praha a samozřejmě RKO. Během večera se aulou rumburského gymnázia nesly skladby S. Jelínka, W. A. Mozarta, M. Lošťáka, Josepha Haydna a Miroslava Hlaváče.

V informačním občasníku pro oblast neprofesionální komorní a symfonické hudby Ad Libitum vyšli o RKO dva články, které bych zde rád ocitoval v jejich plném znění.

„Vážení přátelé, Váš komorní orchestr úspěšně muzicíruje již 35 let. Kdykoliv probírám adresář neprofesionálních komorních a symfonických těles naší republiky, vždy se mi vybaví vzpomínky na setkání s Vašimi báječnými muzikanty. Některé názvy měst však dokážou vyvolat ještě další informace a tak je tomu i v případě města Rumburk. Vždyť se zde v roce 1993 konal Národní festival neprofesionálních komorních a symfonických těles. Jeho hostitelským tělesem byl právě Váš orchestr. Malé těleso, ale co už za tu řadu let zvládlo! Kolik mladých muzikantů zde nalezlo radost z komorní souhry a šlo do života vybaveno darem, jakým je vnímat uměleckou hudbu a dokonce ji provozovat. Kolik dlaní tleskalo orchestru na pravidelných vánočních koncertech. Vždyť právě pro svou uměleckou úroveň byl orchestr vybrán pro uspořádání festivalového koncertu a tehdy také městský úřad převzal nad akcí záštitu. Potvrdilo se, že může být hrdý na dobrou reprezentaci hudebníků svého města. Rumburský komorní orchestr představuje trvalou hodnotu působící ve městě a vystupující bez nároku na finanční odměnu. Právem mu patří vysoké morální ohodnocení práce. Navíc těleso působí v malém výběžku severních Čech, kde je již celá léta dosti běžnou záležitostí migrace obyvatel za pracovním uplatněním, a proto je zde takových trvale pracujících těles poskrovnu. O to více jim patří pozornost a dík za stálou činnost a vytrvalost při tvorbě programů.

Chtěla bych se zmínit ještě o práci pana Miroslava Lošťáka, který od počátku stojí v čele orchestru. Nejenže hraje na housle, diriguje, upravuje skladby pro obsazení, které je právě k dispozici nebo pro orchestr komponuje, ale organizuje, plánuje vystoupení či jedná o spolupráci s dalšími muzikanty, sbory, sólisty apod. Tento obětavý hudebník a organizátor také po celá léta vyučuje housle na zdejší Základní hudební škole a doplňuje orchestr svými žáky. Může se s radostí ohlédnout za svou celoživotní obětavou prací, která nemůže být zapomenuta.

Rumburský komorní orchestr tedy 15. března slaví 35 let své intenzivní práce. Jsem přesvědčena, že jeho přínos je představiteli města oceňován. Proto je také na zmíněné datum v Rumburku naplánován Festivalový koncert Národního festivalu neprofesionálních komorních a symfonických těles. Navíc je koncert zařazen do rámce oslav 700. výročí města.

Závěrem bych chtěla orchestru za jeho vytrvalou uměleckou práci a kulturní působení poděkovat. Jako pracovnice odborného zařízení IPOS Praha, útvaru ARTAMA, mám možnost porovnávat toto těleso s obdobnými v naší zemi. Proto vím, že se o svou uměleckou pověst nemusí obávat a ráda se připojuji do řad gratulantů.“ Blanka Čechová, ARTAMA

---

Miroslav Lošťák spolu s Rumburským komorní orchestrem oslavili 35 let činnosti

O této slávě jsme psali v loňském bulletinu a tato informace je také součástí zprávy z průběhu Národního festivalu 1998. Málokdo ovšem ví, že Miroslav Lošťák rovněž oslavil jubileum své pedagogické a skladatelské práce. Celou tuto dobu vyučuje na rumburské základní umělecké škole. Všechny své žáky přivedl k aktivnímu muzicírování v orchestru a některé z nich připravil na profesionální hudební dráhu. Jako skladatel se soustředil na menší komorní skladby. Je autorem mnoha přednesových a instruktivních skladeb pro žáky. Jeho skladatelská cesta vede od scénické hudby ke hře J. K. Tyla Tvrdohlavá žena (pro divadelní soubor Hraničář) přes slavnostní skladby věnované městu, tance, písně, pastorely, po poslední premiéry roku 1998, uvedené na čtvrtém koncertě jeho skladeb v Rumburku 4. 10. 1998.

Přejeme Miroslavu Lošťákovi, aby si zachoval svěžest, která dýchá z jeho skladeb a pokračoval ve své úspěšné činnosti autorské, pedagogické, a dirigentské. Svou celoživotní prací vykonal nejen pro hudební život regionu kus neocenitelné práce. Dokázal rozšířit rumburské muzicírování do povědomí širší hudební veřejnosti.“ Redakce ARTAMA

Rumburský komorní orchestr v roce 1998

Rumburský komorní orchestr po roce 1998

Začátkem roku 1999 natočil Rumburský komorní orchestr materiál pro případné vydání zvukového nosiče. Kvůli finančním problémům se však CD doposud nevydalo a ani v nebližší době se vydání neuskuteční. RKO se dále soustředí na svou produkci a pravidelně zkouší. Zkoušky orchestru probíhají stále v sále Základní umělecké školy v Rumburku, i když ve zcela jiné budově, než v té, kde orchestr před 38 lety začínal.

Rád bych ještě zmínil práci dirigenta RKO. Každý koncert je sám o sobě velkou zátěží. Vždyť zajistit sponzory, pronájem koncertního sálu, pozvánky a plakáty není v dnešní době nic jednoduchého. Ve svých pětasedmdesáti letech Miroslav Lošťák kromě těchto aktivit připravuje a rozepisuje noty, zkouší s orchestrem, komponuje. Patří mu obrovský obdiv za celoživotní práci a přání, ať mu tyto umělecké aktivity vydrží co nejdéle.

Neděle 22. března 2009, 17:00, aula Základní školy Tyršova
Na programu skladby J. Haydna, G. F. Haendela, J. Zacha, B. Martinů a dalších
Sólisté: Dana Langerová (zpěv), Kateřina Valešová (flétna), Anna Košťučenková (klavír), Roman Lošťák (housle), Patrik Engler (fagot)

Tradiční Vánoční koncert

Neděle 14. prosince 2008, 17:00, aula rumburského gymnázia
Na programu skladby J. Haydna, E. Koželuha, A. Vivaldiho, Miroslava Lošťáka a dalších
Spoluúčinkuje Dětský pěvecký sbor Čtyřlístek